Vliv změn na jednotlivé oblasti světa
Největší problémy způsobí globální oteplování v tropickém a subtropickém
podnebném pásmu - tam je dost teplo už teď. Naopak subarktické pásmo se může
stát díky oteplení o něco obyvatelnějším.
Na jižní polokouli by se teploty měly měnit pomaleji než na severní. Je tam
totiž větší plocha oceánů, jejichž oteplení bude trvat déle.
Antarktida
Klimatická změna zasáhla Antarktidu podle všeho jen na jednom citlivém místě, o
to však silněji. Antarktický poloostrov, výběžek ledového kontinentu směřující
k Jižní Americe, zaznamenal za posledních 50 let oteplení o 2.5°, zatímco celá
planeta se dosud oteplila v průměru "jen" o 0.6°C. Zbylá část Antarktidy na
globální oteplování zatím zdá se nereaguje. Podle posledních výzkumů se na
většině území kontinentu dokonce ochladilo.
V Antarktidě je sice uloženo ohromné množství vody, které by hladinu světových
moří zvedlo až o desítky metrů, vědci se však žádného extrémního tání ledu v
této oblasti neobávají. Při zvýšené teplotě by totiž mělo v jižních polárních
oblastech začít více sněžit, čímž by se objem ledu vyrovnával. Tento
mechanismus by se měl zastavit až při teplotě 20°C nad normálem, což je
nemyslitelné.
Zatím jsou však naše znalosti o tomto kontinentu skromné a probíhá zde
intenzívní výzkum. Můžeme se tedy dočkat i nových překvapení.
Afrika
Černý kontinent bude zřejmě jedním z nejpostiženějších. Odborníci očekávají
šíření pouští a erozi v některých pobřežních oblastech. Obyvatelstvo bude
ohroženo neúrodou a šířením tropických chorob. Zvládnout následky oteplování v
této oblasti bude nesmírně těžké díky velké chudobě a ekonomické neschopnosti
většiny afrických států čelit jakýmkoli větším problémům.
Asie
Stoupající hladina moří zřejmě vypudí desítky milionů lidí z domovů. V jižní a
střední Asii se období sucha projeví na úrodě. Naopak v severnějších oblastech
se budou zemědělci radovat z vlhčího podnebí a velkých výnosů. Kromě šířících
se tropických nemocí způsobí Asijcům potíže i extrémní počasí - povodně, vedra,
lesní požáry a tropické cyklony.
Austrálie
Pouště pátého kontinentu se rozšíří. Jiné oblasti budou naopak postiženy
tropickými cyklony a povodněmi. Odborníci se strachují o přežití vzácných
živočichů a rostlin.
Oceánie
Tichomořské státy se čím dál tím více obávají cyklonů, dlouhých such a nemocí
jako je malárie či horečka dengue. Ohroženy jsou příjmy z turistiky, ale také
místní rybolov. Stoupající teplota oceánu by také mohla v některých oblastech
zničit korálové útesy. Mnohem více se však mluví o tom, že mnohé tichomořské
ostrovy se díky zvedání hladiny časem potopí a i pokud se tak nestane, budou
beztak nadále zmenšovány všudypřítomnou erozí. Velmi ohrožené jsou například
státy Kiribati a Tuvalu, v nichž žije celkem 100 000 obyvatel. Podle odhadů by
se roční ztráta malého ostrovního státečku Kiribati měla pohybovat okolo 6 mil.
dolarů, což je čtvrtina místního HDP. Rozlehlejší Fidži by v takové situaci
tratila zhruba 45 mil. dolarů ročně, což by u tohoto bohatšího státu činilo 3%
HDP.
Jižní Amerika
Sucha, záplavy, tropické cyklony, snížení produktivity zemědělství a zhoršení
kvality pitné vody. To vše čeká Latinskou Ameriku. Větší daň si vyberou též
některé nemoci, například malárie nebo cholera. Biologická rozmanitost bude
ohrožena. Když k tomu připočteme jev El Niňo, který ohrožuje právě zejména
Jižní Ameriku, nemáme jejím obyvatelům co závidět.
Severní Amerika
Ani sever Nového světa se nevyhne šíření nemocí, vlnám veder a pobřežní erozi.
Mírný nárůst teploty a zvýšená koncentrace CO2 v některých oblastech zvýší
výnosy. V jiných částech kontinentu však měnící se klima zemědělcům spíše
přidělá vrásky na čele.
Evropa
Evropa se zatím otepluje velmi rychle. Světová průměrná teplota vzrostla o
0.6°C, v Evropě je však tepleji o celý jeden stupeň. Španělsko, Itálie a Řecko
se bojí nízkého zájmu turistů a zřejmě mají proč. Srážek v jižní Evropě totiž
stále ubývá a do příštího století se očekávají velká sucha a vedra. Výrazné
změny čekají i přírodu severských zemí. Na rozdíl od jihu Evropy tam prší stále
více. Rychlým oteplením budou ohroženi živočichové a rostliny obývající tundru,
věčně zmrzlá půda bude tát. Relativně nejméně by měla být postižena střední
Evropa, i když ani ta se nevyhne záplavám a letním vedrům.
Podnebí v Evropě ovlivňuje do značné míry teplý Golfský proud. Bez něho by na
našich zeměpisných šířkách panovaly teploty srovnatelné s teplotami v kanadském
New Foundlandu nebo na jihu Kamčatky.
Hrozí Golfskému proudu zastavení? V tomto století určitě ne. Spíše mírně
zeslábne, tvrdí odborníci. Ochlazení nebude příliš citelné a tak jenom trochu
zmírní očekávané oteplování.
Zpomalení Golfského proudu mohou způsobit tající obří kry, které se vlivem
zvyšující se teploty uvolňují a cestují Atlantikem k jihu. Pokud se do
Atlantiku uvolní příliš mnoho ker, vytvoří pokličku studené a sladké vody,
přičemž Golfský proud je závislý právě na slanosti a teplotě severní části
Atlantického oceánu.
zdroje: Greenpeace, Děti Země
|
