|
|
|
O co vlastně jde
Globální oteplování, nebo odborněji řečeno změna
klimatu, je vážný ekologický celosvětový problém. Jde o to, že
průměrná teplota planety Země pomalu stoupá. A nezpůsobily to přirozené jevy,
jako se to stávalo v dávné historii, nýbrž lidé. Spalováním fosilních
paliv (ropa, uhlí, zemní plyn), vypalováním lesů a některými dalšími
činnostmi totiž uvolňují do atmosféry tzv. skleníkové plyny, které vytvářejí
skleníkový efekt a naši planetu tak oteplují. Jsou to v prvé
řadě oxid uhličitý, metan, oxid dusný a halogenované uhlovodíky (freony).
Za posledních 200 let se již stačilo oteplit o 0.6°C, v následujícím století
však vědci počítají s nárůstem teplot v rozmezí od 1.4 do 5.8°C a jelikož je
naše civilizace na produkci skleníkových plynů prakticky závislá, čeká další
zhoršení situace i naše potomky ve stoletích následujících. Navíc, i kdybychom
emise těchto plynů naráz zastavili, průměrná teplota planety se musí dostat do
rovnováhy s dnešním množstvím skleníkových plynů v atmosféře, což znamená další
oteplení přibližně o 3°C, které by se odehrálo v rozmezí několika stovek let.
Je nutno podotknout, že růst teplot v různých oblastech světa je nerovnoměrný,
na některých místech se dokonce i ochladilo.
Změna klimatu však nepřinese pouze vyšší teploty, ale i silnější a častější
přírodní katastrofy (povodně, sucha, bouře, vichřice, tropické cyklony), tání
ledovců, stoupání mořské hladiny a mnoho dalších problémů. Některé oblasti,
například tropický a subtropický pás, jsou ohroženy více, v mírném podnebném
pásu budou následky menší. Česká republika se bude zřejmě potýkat s častějšími
povodněmi a obdobími sucha. Naopak velmi kritická je situace tichomořských
ostrovů.
Vypadá to tedy vážně a navíc nejde o žádný planý poplach. Existence
klimatických změn je v současnosti považována za potvrzený fakt.
Nyní je potřeba začít snižovat emise skleníkových plynů a následky globálního
oteplování tak co nejvíce zmírnit. Vážně se začali tímto problémem politici
zabývat v roce 1992, kdy vytvořili Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, ve
které přislibují, že jejich země začnou emise skleníkových plynů postupně
omezovat. Aby se však opravdu něco začalo dít, nestačí pouhý slib, je potřeba
přesná a závazná smlouva. A to je právě úkol o pět let později sepsaného
Kjótského protokolu, který však zatím nevstoupil v platnost.
zdroje: Greenpeace, Děti Země
|
|
