Teploty příštích 100 a 1000 let
Je velice obtížné odhadovat další vývoj klimatických změn, jelikož nejde o
žádný neměnný proces. Dosavadní oteplení se například odehrálo převážně v
letech 1910 -1947 a 1976 - 2000 a vědci v těchto trendech očekávají další
změny. Občas se mluví o katastrofické možnosti strmého oteplení, které by
přineslo daleko horší následky, než dnes očekáváme. Tuto variantu bohužel zcela
vyloučit nemůžeme. Stejně tak však nemůžeme vyloučit jiný vývoj, který by
dnešní předpoklady ukázal jako příliš pesimistické. Proto se nemůžeme divit, že
IPCC předpovídá pro příští století nárůst teploty v rozpětí od 1.4 do 5.8°C.
Nejpravděpodobnější je oteplení přibližně ve výši dvou až tří stupňů. Pro
porovnání, v době ledové byla průměrná globální teplota o 5 nebo 6° C nižší než
je dnes. Předpokládané oteplení bude tedy znamenat větší či menší posunutí
podnebných pásem. Nejvíce postižené by tak bylo tropické a subtropické pásmo,
kde leží nejchudší světové státy. Naopak subarktické oblasti by se staly
obyvatelnějšími.
Více nám řekne graf pro růst průměrné globální teploty podle různých scénářů:
A1F1: Scénář předpokládající hospodářský i technologický
rozvoj a zmenšování rozdílů mezi jednotlivými světovými regiony. Zdrojem
energie bude i nadále pálení fosilních paliv.
A1T: Totéž s tím rozdílem, že k výrobě energie se již fosilní paliva využívat
nebudou.
A1B: Zde by se obě cesty výroby energie kombinovaly.
A2: Přetrvávají velké rozdíly mezi chudými a bohatými zeměmi,
stále přibývá počtu obyvatel, rozvoj technologií je pomalejší.
B1: Utlumení průmyslu na úkor služeb a rozvoje účinných a
čistých technologií.
B2: Společnost snažící se o environmentální i sociální
stabilitu.
Jak se oteplení projeví:
- Budeme registrovat vyšší maximální teploty a více teplých dní.
- Minimální teploty budou nižší a chladných dní i dní s teplotou pod bodem mrazu bude ubývat.
- Zmenší se rozdíly denních a nočních teplot.
- Vzroste teplotní index, který udává stupeň pohodlí pro člověka - zahrnuje jak
okolní teplotu, tak vlhkost vzduchu.
Všechny scénáře počítají s dlouhodobým vzestupem teplot, někdy dokonce i s
mírnou akcelerací. Jinak řečeno, i kdyby lidstvo v tuto chvíli přestalo
produkovat skleníkové plyny,
oteplování by pokračovalo i nadále. Klimatický
systém má totiž v současné době něco jako teplotní deficit. V atmosféře je
určité množství skleníkových plynů, které však odpovídá ještě o něco vyšší
teplotě, než máme dnes. Navíc, emise těchto plynů nelze eliminovat či zbrzdit v
krátkém čase, protože je to technologicky a finančně velmi náročné.
Rychlost oteplování se nebude pravděpodobně snižovat, dokonce tomu může být i
naopak. Způsobí to hlavně předpokládaná intenzivní produkce skleníkových plynů,
ale velký vliv může mít také úbytek Zemi ochlazujících aerosolů, nebo větší
vlhkost ovzduší. Vyšší teploty by totiž mohly způsobit větší odpařování a tím
také vyšší atmosférickou koncentraci
vodní páry, která nebude součástí mraků a
posílí tedy výsledný skleníkový efekt.
Kdy se tedy lidstvo tohoto problému konečně zbaví? V prvé řadě to závisí na
tom, kdy přestane produkovat
skleníkové plyny. Podle většiny odhadů to bude
trvat ještě dlouho, v nadcházejícím století bude spotřeba fosilních paliv
pravděpodobně ještě stoupne. Za povšimnutí však stojí námitka, že zásoba ropy a
uhlí by mohla dojít během několika desetiletí. V tom případě by byli lidé
zřejmě nuceni opustit tento způsob výroby energie o něco dříve.
Až teprve potom se růst teploty značně zpomalí, nikoliv však zastaví. Bude
činit pouze několik desetin stupně během jednoho století. To proto, že zvýšení
koncentrace skleníkových plynů v atmosféře proběhne příliš rychle na to, aby se
globální průměrná teplota stihla zvednout na úroveň, která by korespondovala s
novým množstvím skleníkových plynů v ovzduší. Bude to tedy muset nejprve
dohnat. Teprve až se teplota a množství inkriminovaných plynů stabilizuje, může
začít ochlazování. Potrvá však velmi dlouho, protože většina skleníkových plynů
bude z atmosféry mizet hodně pomalu. Například čtvrtina lidmi vyprodukovaného
oxidu uhličitého zůstane v ovzduší ještě několik století po vlastní exhalaci.
zdroje: Greenpeace, Děti Země
|
