. . .
.
. . . .

Teploty příštích 100 a 1000 let

Je velice obtížné odhadovat další vývoj klimatických změn, jelikož nejde o žádný neměnný proces. Dosavadní oteplení se například odehrálo převážně v letech 1910 -1947 a 1976 - 2000 a vědci v těchto trendech očekávají další změny. Občas se mluví o katastrofické možnosti strmého oteplení, které by přineslo daleko horší následky, než dnes očekáváme. Tuto variantu bohužel zcela vyloučit nemůžeme. Stejně tak však nemůžeme vyloučit jiný vývoj, který by dnešní předpoklady ukázal jako příliš pesimistické. Proto se nemůžeme divit, že IPCC předpovídá pro příští století nárůst teploty v rozpětí od 1.4 do 5.8°C. Nejpravděpodobnější je oteplení přibližně ve výši dvou až tří stupňů. Pro porovnání, v době ledové byla průměrná globální teplota o 5 nebo 6° C nižší než je dnes. Předpokládané oteplení bude tedy znamenat větší či menší posunutí podnebných pásem. Nejvíce postižené by tak bylo tropické a subtropické pásmo, kde leží nejchudší světové státy. Naopak subarktické oblasti by se staly obyvatelnějšími.

Více nám řekne graf pro růst průměrné globální teploty podle různých scénářů:

graf

A1F1: Scénář předpokládající hospodářský i technologický rozvoj a zmenšování rozdílů mezi jednotlivými světovými regiony. Zdrojem energie bude i nadále pálení fosilních paliv.

A1T: Totéž s tím rozdílem, že k výrobě energie se již fosilní paliva využívat nebudou.

A1B: Zde by se obě cesty výroby energie kombinovaly.

A2: Přetrvávají velké rozdíly mezi chudými a bohatými zeměmi, stále přibývá počtu obyvatel, rozvoj technologií je pomalejší.

B1: Utlumení průmyslu na úkor služeb a rozvoje účinných a čistých technologií.

B2: Společnost snažící se o environmentální i sociální stabilitu.

Jak se oteplení projeví:

  • Budeme registrovat vyšší maximální teploty a více teplých dní.
  • Minimální teploty budou nižší a chladných dní i dní s teplotou pod bodem mrazu bude ubývat.
  • Zmenší se rozdíly denních a nočních teplot.
  • Vzroste teplotní index, který udává stupeň pohodlí pro člověka - zahrnuje jak okolní teplotu, tak vlhkost vzduchu.

Všechny scénáře počítají s dlouhodobým vzestupem teplot, někdy dokonce i s mírnou akcelerací. Jinak řečeno, i kdyby lidstvo v tuto chvíli přestalo produkovat skleníkové plyny, oteplování by pokračovalo i nadále. Klimatický systém má totiž v současné době něco jako teplotní deficit. V atmosféře je určité množství skleníkových plynů, které však odpovídá ještě o něco vyšší teplotě, než máme dnes. Navíc, emise těchto plynů nelze eliminovat či zbrzdit v krátkém čase, protože je to technologicky a finančně velmi náročné.

Rychlost oteplování se nebude pravděpodobně snižovat, dokonce tomu může být i naopak. Způsobí to hlavně předpokládaná intenzivní produkce skleníkových plynů, ale velký vliv může mít také úbytek Zemi ochlazujících aerosolů, nebo větší vlhkost ovzduší. Vyšší teploty by totiž mohly způsobit větší odpařování a tím také vyšší atmosférickou koncentraci vodní páry, která nebude součástí mraků a posílí tedy výsledný skleníkový efekt.

Kdy se tedy lidstvo tohoto problému konečně zbaví? V prvé řadě to závisí na tom, kdy přestane produkovat skleníkové plyny. Podle většiny odhadů to bude trvat ještě dlouho, v nadcházejícím století bude spotřeba fosilních paliv pravděpodobně ještě stoupne. Za povšimnutí však stojí námitka, že zásoba ropy a uhlí by mohla dojít během několika desetiletí. V tom případě by byli lidé zřejmě nuceni opustit tento způsob výroby energie o něco dříve.

Až teprve potom se růst teploty značně zpomalí, nikoliv však zastaví. Bude činit pouze několik desetin stupně během jednoho století. To proto, že zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře proběhne příliš rychle na to, aby se globální průměrná teplota stihla zvednout na úroveň, která by korespondovala s novým množstvím skleníkových plynů v ovzduší. Bude to tedy muset nejprve dohnat. Teprve až se teplota a množství inkriminovaných plynů stabilizuje, může začít ochlazování. Potrvá však velmi dlouho, protože většina skleníkových plynů bude z atmosféry mizet hodně pomalu. Například čtvrtina lidmi vyprodukovaného oxidu uhličitého zůstane v ovzduší ještě několik století po vlastní exhalaci.

zdroje: Greenpeace, Děti Země

.
. . .