Jisté teplotní výkyvy mohou způsobit i sopky. Při erupci se totiž do ovzduší
dostává velké množství prachu a oxidu siřičitého. V atmosféře tyto příměsi
odcloní část slunečního záření, čímž způsobí ochlazení, nicméně nejpozději do
deseti let klesnou všechny zpět na zem. Po mohutném výbuchu sopky Pinatubo na
Filipínách roku 1991 byly skutečně během následujících dvou let globální
teploty nižší o čtvrt stupně. Podobné následky měla i erupce sopky Krakatoa v
roce 1883.
Tím ovšem role sopek nekončí. Kromě prachu se totiž při erupcích do ovzduší
uvolňuje i menší množství skleníkových plynů. Díky tomu se v minulosti v zemské
atmosféře udržovalo stabilní množství oxidu uhličitého, což zajišťovalo pro
život přijatelnou teplotu.
Závěr: Není žádný důvod věřit v to, že by mohly být nynější
klimatické změny zapříčiněny zvýšenou sluneční nebo vulkanickou aktivitou.
Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu - IPCC mluví spíše o tom, že tyto
vlivy působí poslední dobou spíše proti oteplování.
