Přírodní katastrofy
Samotná vyšší teplota by zas tak velké obtíže nepřinesla, nebezpečí
klimatických změn však leží někde jinde. Procesy v klimatickém systému jsou
navzájem těsně provázané, zvýšení průměrné teploty tedy vyvolá spoustu reakcí a
ovlivní mnoho dalších jevů. V jejich výčtu jsou na prvním místě jednoznačně
přírodní katastrofy, které budou s největší pravděpodobností doprovázet
oteplení ve všech částech světa.
Když je na Zemi vyšší teplota, znamená to, že v klimatickém systému naší
planety je koncentrováno více energie, kterou nám dodává Slunce a která je pak
ve formě tepla zadržována v atmosféře
skleníkovými plyny. Co však uvádí do
pohybu veškeré meteorologické děje? Právě sluneční energie. Logicky tedy,
nárůst energie tyto děje zesílí. Tlakové níže a výše budou výraznější a budou
pomaleji měnit svoji polohu.
Když se například taková výrazná statická tlaková níže zastaví nad
Českou republikou, bude pršet velmi dlouho a můžeme si začít chystat pytle s pískem.
Vzpomeňme na povodně na Moravě roku 1997 a v Čechách v srpnu 2002. Naopak v
okolních oblastech dojde vinou nedostatku srážek k nepříjemným suchům. No a pak
si to třeba zase prohodíme.
K vydatnějším dešťům může vést i další okolnost související s oteplením: Z
oceánů se vypaří více vody, takže více vody musí nutně také v podobě srážek
spadnout dolů. Silné deště a s nimi spojené povodně a záplavy ničí
infrastrukturu, způsobují sesuvy půdy, půdní erozi, v zimě sněžné kalamity a po
zbytek roku škody zemědělcům. Těm decimuje úrodu ještě více opačný extrém -
sucha. U nás se projeví vyššími cenami potravin, v méně šťastné části světa
hladomorem. Sečteno a podtrženo, povodní a dlouhých období sucha se
klimatologové v souvislosti se změnou klimatu obávají nejvíc.
Další nepříjemností zřejmě budou silnější větry vznikající mezi výraznými
tlakovými nížemi a výšemi. S tím souvisejí bouře, vichřice, tornáda, tropické
cyklony (neboli hurikány a tajfuny) a silný mořský příboj ohrožující pobřežní
oblasti.
Každá přírodní katastrofa způsobuje velké škody ekonomické a bohužel také škody
na životech. Musíme tedy počítat s tím, že globální oteplení nebude procházka
růžovou zahradou. Objevilo se již pár hrozivých předpovědí, kolik nás bude
vlastně změna klimatu stát.
Co se týče ztrát na životech, obrázek si můžete udělat dle následující tabulky,
která vypočítává přibližný počet obětí přírodních katastrof v letech 1947 -
1980. Nás zajímají červeně zvýrazněné položky - ty jsou způsobeny pochody v
klimatickém systému. Nejvražednějšími katastrofami jsou zřejmě sucha, počet
jejích obětí se však dá těžko zjišťovat, protože mají dlouhodobý účinek.
O ekonomických škodách vypovídají pro změnu statistiky pojišťoven, které mluví
o zdevateronásobení výdajů za pojištění proti přírodním vlivům během pár
desítek let. Některé ústavy již dokonce přestaly toto pojištění nabízet. Není
to však zřejmě vinou oteplení planety. Lidí přibývá a nová výstavba probíhá i
na místech, které budou případnou nepřízní počasí ohroženy jako první.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na inflaci.
Doopravdy se zřejmě zatím žádný podstatný nárůst počtu přírodních katastrof
neodehrál, o čemž ostatně svědčí i hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro
změny klimatu - IPCC, ve kterých se mluví o podstatně nenápadnějších změnách:
-
Četnost srážek se zvýšila zhruba o 0.5% a bylo zaregistrováno o 3% více silných
srážkových událostí.
-
Oblačnosti pravděpodobně přibylo zhruba o 2%.
-
Od roku 1950 bylo naměřeno méně extrémně nízkých a více extrémně vysokých teplot.
-
Zvýšila se frekvence a síla jevu El Niňo.
IPCC nabízí i prognózy do budoucna:
-
Můžeme očekávat intenzivnější srážky.
-
Vzroste nebezpečí vzniku such, zvláště pak v oblastech s kontinentálním podnebím.
-
V některých oblastech budou tropické cyklony pravděpodobně silnější a intenzivnější.
Tabulka počtu obětí v závislosti na různých typech katastrof
typ-katastrofy.pdf
zdroje: Greenpeace, Děti Země
|
