Emise oxidu uhličitého
Vše začalo před 200 lety průmyslovou revolucí, kdy se v parních strojích začalo
spalovat uhlí a do vzduchu se jako vedlejší produkt reakce
uvolňoval oxid uhličitý - CO2. Dnes se uhlí stále
používá jako palivo v tepelných elektrárnách. Mnohem větší emise oxidu
uhličitého se však uvolňují při spalování dalších fosilních
paliv, totiž zemního plynu a hlavně ropných
produktů, jako je benzín či nafta.
Největší díl viny tedy nese doprava a chemický a energetický průmysl. Využívání
fosilních paliv včetně uhlí tvoří 75% emisí CO2.
Zbylou čtvrtinu přírůstku oxidu uhličitého způsobily činnosti jako je
intenzivní využívání půdy či kácení a vypalování
lesů, při kterých se tento plyn rovněž uvolňuje. Při likvidaci lesů,
hlavně amazonského pralesa a pralesů rozkládajících se v zadní Indii a na
přilehlých ostrovech, nejenže vypouštíme do atmosféry další zásoby oxidu
uhličitého, ale navíc se zbavujeme pomocníků v boji proti globálnímu
oteplování. Rostliny mají totiž schopnost oxid uhličitý z atmosféry samy
odčerpávat.
Množství oxidu uhličitého v atmosféře již bylo zvýšeno z 285 na 368ppm. V
současnosti se do ovzduší vypouští 7 miliard tun CO2 ročně a jeho
koncentrace za tuto dobu stoupá o 1.5ppm. (1ppm je jedna miliontina vzduchu v
atmosféře.)
To jsou jistě varující fakta, ale daleko horší je to, že ať chceme či ne,
budeme muset v tomto znečišťování atmosféry ještě nějakou dobu pokračovat.
Politici a vědci mohou pouze ovlivnit, jak intenzivní tato nebezpečná činnost
bude a kdy se nám podaří najít a uvézt do provozu alternativní čisté
technologie. Pokud by například byly roční emise sníženy pod úroveň roku 1990
během jednoho století, ustálila by se atmosférická koncentrace oxidu uhličitého
na čísle 650ppm. Mezivládní panel pro klimatické změny - IPCC
na toto téma zpracoval grafy, jak se bude sitauce dále vyvíjet:
Graf 1:
Hrubé odhady, kolik bude lidstvo v příštím století produkovat oxidu uhličitého
v miliardách tun podle pěti různých scénářů:
A1F1: Scénář předpokládající hospodářský i technologický
rozvoj a zmenšování rozdílů mezi jednotlivými světovými regiony. Zdrojem
energie bude i nadále pálení fosilních paliv.
A1B: Zde by se obě cesty výroby energie kombinovaly.
A2: Přetrvávají velké rozdíly mezi chudými a bohatými
zeměmi, stále přibývá počtu obyvatel, rozvoj technologií je pomalejší.
B1: Utlumení průmyslu na úkor služeb a rozvoje účinných a čistých technologií.
B2: Společnost snažící se o environmentální i sociální stabilitu.
Graf 2: Tytéž scénáře jsou využity tentokrát k výpočtu
koncentrace CO2 v atmosféře v příštích 100 letech. Do roku 2100 by
podle všech předpokladů neměl být překročen spodní a horní limit 490 a 1260ppm.
zdroje: Greenpeace, Děti Země
|
