Daleká budoucnost
Možná jste v mediích před časem viděli obrázek jakési znetvořené mapy Evropy,
kde voda stoupla o nějakých 70 metrů. Byla by zaplavena ohromná část Francie,
Polska a Německa. Benelux a Dánsko by prakticky zmizelo pod mořem a z Velké
Británie by zbyly jen malé ostrůvky. Snad jediným nezmenšeným státem by zůstala
Česká republika.
Budou se skutečně děti v roce 30 000 dívat ve školním atlase na okleštěnou
Evropu? Dost těžko. Znamenalo by to totiž, že za čtyřnásobek našeho vývoje od
pyramid ke kosmickým letům nedokážeme vymyslet nic, čím bychom si od globálního
oteplení pomohli.
Navíc vědci nemají rádi mechanické násobení aktuálního zvyšování hladiny
oceánů. Nikdo totiž nemůže vědět, jak se budou klimatické změny dál vyvíjet.
Dnes se tempo tání ledovců zrychluje, zítra se může zpomalovat.
Potvrzuje to i jedna zvláštní vlastnost antarktického ledovce, který tvoří 90%
veškerého ledu na planetě. Tato mraznička světa nemůže roztát, dokud se teplota
nezvedne o 20°C. Vysvětluje to RNDr. Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry
Akademie věd ČR:
"Když teplota vzduchu stoupá, začne v jižních polárních oblastech sněžit a led se opět akumuluje."
Výsledný vliv na zvyšování hladiny by tedy byl spíše záporný. Na otázku, zda je
stoupnutí teploty o 20°C reálné, odpovídá doktor Huth, že tak dramatický vývoj
je velmi nepravděpodobný. Nestačila by na to ani nynější koncentrace CO2
vynásobená osmi. Další otázka by byla, jestli by v takové situaci bylo
zaplavení třetiny Evropy tím nejvážnějším problémem.
zdroje: Greenpeace, Děti Země
|
